Kniha seznamuje nejen se současným, ale i s minulým a tradičním Japonskem.

Autorka v roce 2012 putovala portugalskou cestou do Santiaga de Compostela a vydala o tom knížku. O rok později se vydala se synem do Japonska okusit jinou kulturu a jinou spiritualitu na poutní cestě po klášterech ostrova Šikoku. Vytěžila z toho knížku "Matka a syn poutníky v Japonsku". V roce 2015 se ve svých 74 letech vydala do Japonska sama ještě jednou, aby své putování dokončila. Záznamem této cesty je tato kniha. Autorka vedle svých zážitků a dojmů vypisuje i řadu cenných informací pro poutníky.

Kniha je nejen cestopisnou reportáží o zemi staletých osobitých tradic prostoupené všemi rozpory moderní společnosti, o zemi, jež poznala atomovou bombu, o zemi podivuhodných krás a vyspělé kultury. Je i o politickém životě v Japonsku, boji stran, stávkách dělníků a mírovém hnutí, emancipaci žen, o boji japonských zemědělců proti zabrání půdy pro americké vojenské základny. Autor během svého pobytu navštívil nejen Tokio a jiná velká města, ale dostal se i do nejodlehlejších míst japonského venkova. Chtěl objevit skutečnou tvář japonského života, často tak odlišnou od našich představ.

Na motorce do duše Japonska 9 531 kilometrů / 7 měsíců / 8 ostrovů / 1 motorka Dominika putuje Japonskem. Z Tokia na venkov, od formalit k přátelství a z klidu samoty do zájmu médií. Ať už se octne opilá s mikrofonem v ruce nebo zamčená v hodinovém hotelu, o legraci není nouze. Koupe se spolu s babičkami, ujíždí před tajfuny, jí syrové chobotnice a neustále se klaní. Ze svobodného sedla motorky se rozhlíží po světě plném pravidel a tradic a přemýšlí. Kým by byla, kdyby se narodila v Japonsku?

Nevšední cestopis o Japonsku z pohledu literárního kritika, překladatele a autora dětské literatury Zdeňka Karla Slabého doplněný o nádherné fotky Zdeňka Thomy – známého fotografa jak Japonska a Asie, tak i Čech – to jsou Japonské reflexe. Čtenář má nevšední šanci nahlédnout do každodenního života Japonců, jejich kultury a zvyků. Kniha je rozdělena do přehledných kapitol, které se zabývají snad vším, co běžně zvídavého turistu Japonskem napadne. Výčtem všech japonských prefektur počínaje a rolničkou pro štěstí konče. Z. K. Slabý v Japonsku strávil (mimo jiné) půlroční stáž, kde pracoval v Institutu dětské literatury. Postupně se dozvídáme o tom, jak rychle se dá v Japonsku sehnat byt, jak vypadá Japonec-soused, co dělají doma hospodyně, jak a kdy se odvážejí odpadky a třeba i to, jak to vypadá na veřejných záchodcích. Samozřejmě se dočteme i o vážnějších věcech. Hodně velká část knihy se věnuje vztahu Japonců k přírodě. Další důležitou částí je japonská kultura, historie a svátky s tradicemi (kterých je opravdu mnoho) a velmi zajímavá a pro mě i dost překvapivá je část za měřena na vztah Japonců k ženám, výchova dětí a vývoj rodiny.

Zajímavé vyprávění o třítýdenní cestě po Japonsku, které autor uskutečnil s celou rodinou - manželkou, dcerou a zdravotně postiženým synem.

Deník z cest po Japonsku před druhou světovou válkou s originálními dobovými fotografiemi, bohužel však zatížena i drobnými omyly tehdejší doby.

Publikace je monografickým zpracováním dlouhého života a bohaté činnosti českého pedagoga, přírodovědce, spisovatele, sběratele a cestovatele, Josefa Kořenského (1847 – 1938). Je doplněna odborným komentovaným katalogem fotografií, které Kořenský přivezl ze svých cest po světě – z tzv. cesty kolem světa v letech 1893–1894 a z tzv. cesty k protinožcům (1900–1901). Tyto velkoformátové fotografie na kartonech (některé kolorované) jsou uloženy v Náprstkově muzeu, a to v etnografickém oddělení a v knihovně Náprstkova muzea. Součástí publikace je CD s interaktivním katalogem fotografií.

Autorka v roce 2012 putovala portugalskou cestou do Santiaga de Compostela a vydala o tom knížku. O rok později se vydala se synem do Japonska okusit jinou kulturu a jinou spiritualitu na poutní cestě po klášterech ostrova Šikoku. Tato cesta je u nás mnohem méně známá než přetížená poutní cesta do Santiaga. Autorka vedle svých zážitků a dojmů vypisuje i řadu cenných informací pro poutníky.

S 25 obrázky v textu a se dvěma přílohami barevnými.

Odhalte krásu Japonska očima našeho předního japanologa, publicisty, překladatele a tlumočníka z japonštiny Martina Vačkáře. Přeneste se v jeho knize do Země vycházejícího slunce na konci šedesátých let 20. století, kdy byla tamější společnost stále ještě velmi zakořeněna ve své tradiční minulosti, ale zároveň už otevírala náruč překotné modernizaci, tak typické pro současné Japonsko. Příběhy, které autor vypráví, vám představí Japonsko zcela jiné – zemi zakořeněnou v dávných tradicích, zemi zajímavého jazyka, zemi milých lidí se zcela odlišnou mentalitou a zkušenostmi. A nezapomíná ani na dodnes platné praktické tipy a postřehy, které jistě ocení každý správný cestovatel.

Fiktivní příběh Hlouchovy cesty do Japonska a jeho lásky ke krásné Japonce.

Útržek deníku z cesty po Japonsku. Původní ilustrace japonské malířky Kadživary HISAKO. Fiktivní příběh Hlouchovy cesty do Japonska a jeho lásky ke krásné Japonce.

"Japonským vnitrozemím" jsou zápisky a črty z roku 1912, upravené a v celek spojené mezi říjnem 1922 a červnem 1923. Obsahují osm kapitol, jimž ponechán původní jejich smysl, ráz a sloh.

Japonské potulky z let 1912 až 1926.

V patnácti kapitolách knihy provádějí autoři, povoláním japanologové, čtenáře Japonskem a seznamují jej s jeho přítomností i minulostí, kulturou, hospodářstvím, politikou, každodenním životem, rozmanitými tvářnostmi země a příznačnými pro ni protiklady.

V patnácti kapitolách knihy provádějí autoři, povoláním japanologové, čtenáře Japonskem a seznamují jej s jeho přítomností i minulostí, kulturou, hospodářstvím, politikou, každodenním životem, rozmanitými tvářnostmi země a příznačnými pro ni protiklady.

Není tomu tak dávno, kdy si lidé pod pojmem Japonsko představovali vycházející slunce, květy sakur, kouřící sopky, gejši, samuraje. Dnes se však každému vybaví spíš názvy Honda, Toyota, Sony, Aiwa, Nikon, Asahi Pentax. Od konce poslední války prošlo Japonsko bouřlivým rozvojem a stalo se třetí nejrozvinutější zemí světa. Sympatické ovšem je, že se lidé v této zemi neobracejí zády k tradicím, že neodhazují zvyky, které se zdají být zastaralé. Naopak, nové myšlenky a nové vlivy se tu přetvářejí v duchu tradičních zvyklostí. Japonci, kteří se snaží svou vyspělou technikou dosáhnout jedenadvacátého století, svými kořeny vyrůstají ze století devatenáctého. Snad právě proto zůstává Japonsko zemí zajímavou a exotickou, zemí, která si zachovává svou typickou odlišnost a charakter a přitahuje statisíce turistů. Zdeněk Thoma, fotograf a novinář, se snaží postihnout Japonsko v celém komplexu problémů, ale především nás seznamuje s Japonskem dnešním, moderním a mladým. Je také spoluautorem knihy Umění japonských zahrad (Artia 1981) a autorem fotografií v obrazové publikaci Československé lidové kroje (Japonsko 1983).

„knihy japanerií“. V dějích umístěných do japonského prostředí autor evokuje orientální víru v nadpřirozeno.

Poutavá cestopisná vyprávění a eseje představují japonský smysl pro praktično a pro krásu, dávné tradice, moderní vyspělost a proměny země. Knížka obsahuje hodnotný exkurz do reálií a historie Japonska. Na staré japonské malbě se svět koupe ve zlati oblaků, vzhůru vystupují střechy chrámů a vrcholky borovic. Současný malíř by asi nezapomněl přidat špičky mrakodrapů a dalších moderních staveb, všiml by si nových detailů a jistě by ještě jinak světlem vyjádřil onu energii, která opklopuje japonské ostrovy. Tak trochu podobný obraz kreslí slovem tahle knížka.